150 let střešního okna
XIX. století
Podkrovní pokoj Hanse Christiana Andersena (1805 - 1875)
„Stěny pod střechou byly šikmé a v nich bylo umístěno okno - stejné jako ostatní mansardová okna, ale zajišťovalo mnohem širší výhled. Skrze něj jsem mohl pozorovat kostelní věž, kterou jsem viděl od jejich základů.“
Nájemní byt, Francie, prosvětlený oknem instalovaným ve střeše, ilustrovaný francouzským karikaturistou Francisque Poulbotem
V devatenáctém století, ve velkých, bohatých městech v Německu, Francii a Anglii byly v podkroví činžovních domů situovány byty pro chudší obyvatele.
Obraz Vincenta van Gogha „Statky u Auvers" nacházející se v britském muzeu umění Tate Britain s jasně viditelnou prosklenou střechou.
Nejstarší historická dokumentace vynálezů týkající se atypických oken pochází z konce XIX. století. Již tehdy byla podkrovní okna používána jako stavební prvek.
1894 Velká Británie
V roce 1894 byl ve Velké Británii přihlášen vynález zjednodušené konstrukce posuvných a otočných oken, světlíků a dveří, aby mohly být zaskleny a čištěny zevnitř budovy. V téže přihlášce je zobrazena konstrukce okna, světlíku nebo dveří, jejichž sklo je osazeno v dřevěném rámu.
První patentová přihláška týkající se mechanismu otáčení dřevěného okna.
Historická dokumentace - britský patent č. 1724 na vylepšení konstrukce posuvných a otočných oken, světlíků a dveří přihlášený P. Shippobottamem.
Ve stejném roce předložili dva Britové - A. Schmeil a P. Saar jiný vynález zlepšení konstrukce světlíků, aby se světlík přizpůsobený snadnému otevírání zevnitř těsně zavíral a chránil před vniknutím sněhu a deště. Navržená konstrukce světlíku tudíž předpokládala možnost jeho otevření.
1896 Německo
Důkazy o prosvětlování podkroví v Německu. Prosklení ve střeše dokládají fotografie budov sítě německých obchodních domů Wertheim v Berlíně.
XX. století
1924 USA
Patent na konstrukci odvětrávaných střešních oken byl udělen Ch. Witnellovi. Tento vynález umožňoval snadné otevírání a zavírání okna tak, aby bylo přizpůsobeno pro větrání místností a především hospodářských budov.
1926
Ve Spojených státech byl přihlášen vynález týkající se konstrukce střešního okna. Patentované řešení chránilo před pronikáním dešťové vody, tajícího sněhu apod., a to dokonce i za silného větru.
20. léta - Evropa
Byla patentována řada řešení umožňujících otevírání a zavírání střešních oken.
1927
Německý patent na mechanismus otevírání a zavírání střešních oken získaný firmou Tischler & Seichter.
1928
F.Tittmann si nechal patentovat mechanismus samouzavírání střešních oken akumulací dešťové vody.
1931
Pojem střešní okno se poprvé objevil v německé patentové přihlášce z r. 1931 týkající se výklopné konstrukce.
1938
V historických dokumentech polského patentového úřadu lze dohledat přihlášku vynálezu okna určeného k prosvětlení podkroví podanou Němcem Bernardem Schwarzem. Nosnou myšlenkou patentu byly dva překrývající se prvky ve tvaru písmene „U”, vyrobené z keramických materiálů pro zlepšení izolace okna. Z dokumentace vyplývá, že o rok dříve, tj. v r. 1937 byl vynález přihlášen v Německu.
V historiografii stavebnictví se pojem střešní okno objevuje také v informacích týkajících se patentu udělenému německému konstruktérovi H. Schmittovi. Byl to patent na střešní okno („Dachfenster”) společně s opláštěním umístěným nad povrchem střechy, které bylo možné snadno otevírat a zavírat.
Z historických pramenů vyplývá, že od konce XIX. století byly udělovány patenty na různá řešení týkající se konstrukce a funkčnosti střešních oken.
Takže okna tohoto typu byla na tehdejší úroveň technického pokroku známá a využívaná. Střešní okna se používala nejenom v bytové, ale i v komerční výstavbě, a sloužila jak k prosvětlování interiérů, tak rovněž k větrání místnosti, což umožňovaly různé systémy otevírání oken.
1942
Řešení dánského vynálezce Villuma Kanna Rasmussena v podobě konstrukce pantu pro kyvná okna umožnilo jednoduché ovládání střešního okna, které bylo možné nejen snadno otevřít, ale také umýt. Rasmussenův vynález se časově shodoval s vývojem nových technologií.
Po II. světové válce se v západní Evropě k zateplování podkroví začaly používat sádrokartonové desky a minerální vlna, čehož důsledkem bylo to, že se střešní okna začala běžně používat a došlo k jejich sériové výrobě a masovému rozšíření.
70. léta
Střešní okna se stala velmi populární zvláště v 70. letech XX. století. Byla masově vyráběna dánskou firmou Velux a německými firmami Roto, Blefa a Braas. Střešní okna nabízeli rovněž francouzští, italští a španělští výrobci.
90. léta
Vývoj na trhu střešních oken v zemích střední a východní Evropy. Svou vlastní obchodní nabídku měli Češi, Maďaři a Slováci.
1991
V Polsku je založena firma FAKRO, která se brzy stává technologickým šampiónem ve svém oboru a vytváří nové standardy na trhu střešních oken.
Střešní okna nyní
V současnosti jsou na světovém trhu hlavními hráči v oboru tři společnosti: dánský Velux, polské FAKRO a německé Roto. Dalšími výrobci s marginálním podílem na trhu jsou: Claus, Faelux, Inlux, Axel (Itálie), Okfel (Slovinsko), Fenestra, Kubeso, Zima, Solára (Česko), OKPOL, Oman (Polsko), Keylite (GB), Andersen (USA), Colambia (Kanada), AHRD (Čína), Folis (JAR), Induro (Španělsko) a Tostem, YKK, Panasonic (Japonsko). Žádný z nich nemá více než 1 % podílu na globálním trhu.
Konstrukce dnešního střešního okna se výrazně liší od prvních prototypů. Dnešní zákazník požaduje moderní, atypická řešení. Vzájemně si konkurujíci firmy se proto v reakci na tyto požadavky navzájem překonávají. Důkazem toho je neustále rostoucí počet patentových přihlášek v odvětví střešních oken.
FAKRO je autorem více než 100 patentových přihlášek a užitných vzorů. Od zahájení činnosti polské společnosti se výrazně zvýšil počet patentových přihlášek ze strany výrobců střešních oken.
V základní nabídce největších výrobců se nachází střešní okna kyvné konstrukce v různých variantách vybavení. Nabídka FAKRO kromě dřevěných oken zahrnuje také plastová okna, dále pak okna se zvýšenou osou otáčení, výklopně-kyvná okna, balkonová, super enegeticky úsporná a v neposlední řadě okna do plochých střech neboli světlíky.
Odvětví střešních oken zaznamenalo obrovský úspěch, ke kterému značně přispěla společnost FAKRO, jedna z nejvíce inovativních polských firem.
FAKRO má vlastní moderní výzkumné a vývojové centrum, ve kterém pracuje více než 100 inženýrů, a vlastní více než 100 patentových přihlášek. Do mnoha zemí vyváží nejen střešní okna, ale také řešení a tvůrčí nápady polských inženýrů.
Díky firmě FAKRO dnes Polsko určuje nové trendy a směr vývoje pro mezinárodní průmysl střešních oken v globálním měřítku, a polští výrobci jsou považováni za nejlepší specialisty na okna. Dynamický vývoj společnosti z Nowého Sącze přinutil zahraniční koncerny, jakými jsou dánský Velux nebo německé Roto, přenést svou výrobu do Polska.
Je to právě Polsko, které je v současnosti mezinárodním lídrem ve výrobě střešních oken. Každé třetí okno montované ve světě je vyrobeno v Polsku.
