Historie střešních oken

150 let střešního okna

XIX. století

 

Hanse Christiana Andersena

 

 

Podkrovní pokoj Hanse Christiana Andersena (1805 - 1875)Stěny pod střechou byly šikmé a v nich bylo umístěno okno – stejné jako ostatní mansardová okna, ale zajišťovalo mnohem širší výhled. Skrze něj jsem mohl pozorovat kostelní věž, kterou bylo možno vidět od jejich základů.“.

 

 

 

 

 

 

Francisque Poulbote

 

 

Nájemní byt, Francie, prosvětlen oknem umístěným ve střeše, ilustrován francouzským karikaturistou Francisque Poulbotem. V XIX. století ve velkých a bohatých městech v Německu, Francii, Anglii se v podkrovích činžovních domů budovaly byty pro chudší obyvatele.

 

 

 

 

 

 

Obraz Vincenta van Gogha „Pohled na Auvers”, který se nachází v pařížském muzeu d´Orsay.

Vincenta van Gogh

 

historická dokumentace

 

 

 

Nejstarší historická dokumentace objevů týkající se atypických oken pochází z konce XIX. století. Již tehdy byla podkrovní okna uváděna jako stavební prvek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1894 Velká Británie

Ve Velké Británii byl v roce 1894 přihlášen vynález pro zjednodušení konstrukce zasouvacích a kyvných oken, skylightů a dveří tak, aby mohly být zaskleny a čištěny z vnitřní strany budovy. V téže přihlášce je zobrazena konstrukce okna, skylightu nebo dveří, jejichž sklo je osazeno v dřevěném rámu..

První patent týkající se zařízení pro otáčení dřevěného okna.

Velká Británie

Historická dokumentace, britský patent č. 1724 pro zjednodušení konstrukce zasouvacích a kyvných oken, skylight a dveří přihlášen P. Shippobottamem.

v tomtéž roce dva Britové, A. Schmeil a P. Saar, nahlásili další vynález zjednodušené konstrukce skylightů tak, aby se skylight snadno otevíral z vnitřku, důkladně těsnil a chránil před prosakováním vody. Navržená konstrukce skylightu tudíž předpokládala možnost jeho otevření.

 

1896 Německo

Důkazy o prosvětlování podkroví v Německu. Prosklení ve střeše dokládají fotografie budov sítě německých obchodních domů Wertheim w Berlíně.

Německo

 

XX. století

1924 USA

Patent na konstrukci ventilačních střešních oken byl přidělen Ch. Witnellovi. Tento vynález umožňoval jednoduché otevírání a zavírání okna tak, aby bylo přizpůsobeno k větrání místností, obzvláště hospodářských budov.

1926

Ve Spojených státech byl přihlášen vynález týkající se konstrukce střešního okna. Patentové řešení chránilo před pronikáním dešťové vody, tajícího sněhu atd. dokonce i za silného větru.

20. léta XX. století - Evropa

Byla patentována řada řešení umožňujících otevírání a zavírání střešních oken.

1927

Německý patent na mechanismus pro otevírání a zavírání střešních oken získaný firmou Tischler & Seichter.

1928

F.Tittmann si nechal patentovat samozavírací mechanismus střešních oken závislý na shromažďování dešťové vody.

1931

Pojem střešní okno se poprvé objevilo v německé patentové přihlášce z r. 1931 týkající se výklopné konstrukce.

Patent F. TittmannaF. Tittmann patent samozamykania okien

1938

V historických dokumentech polského patentového úřadu najdeme patentovou přihlášku na okna k prosvětlení podkroví podanou Němcem Bernardem Schwarzem. Ideou patentu byly dva překrývající se prvky ve tvaru písmene „U”, vyrobené z keramického materiálu pro dokonalejší izolaci okna. Z dokumentace vyplývá, že o rok dříve, tj. v r. 1937 byl vynález přihlášen v Německu.

Patent na okno dachowe

 
 

V historiografii v oblasti stavebnictví se pojem střešní okno objevuje rovněž v informacích o patentu přiděleném německému konstruktérovi H. Schmittovi. Jednalo se o patent na střešní okno („Dachfenster”), spolu s krytem umístěným nad povrchem střechy, které bylo možno lehce otevírat a zavírat.

Z historických pramenů vyplývá, že od konce XIX. století byly přiznávány patenty na různá řešení týkající se konstrukčního řešení a funkčnosti střešních oken.

Tato okna byla tedy na tehdejší úroveň technického pokroku hojně používána. A co víc, používala se jak pro bytovou, tak i průmyslovou výstavbu. Sloužily nejenom k osvětlení interiérů, ale také k jejich větrání, což umožňovaly různé systémy otevírání.

 

 

 

 

 

 

 

1942

Řešení dánského vynálezce Villuma Kanna Rasmussena týkající se konstrukce závěsu pro kyvná okna, umožňovalo snadné používání střešního okna, které bylo možno nejen snadno otevřít, ale i umýt. Rasmussenův vynález se časově shodoval s vývojem nových technologií.

Po II. světové válce se v západní Evropě k zateplení podkroví začal používat sádrokarton a minerální vlna. V důsledku toho došlo k rozšířenému používání střešních oken a k jejich sériové výrobě.

70. léta XX. století

Střešní okna byla velmi populární zvláště v 70. letech. Byla masově vyráběné dánskou firmou Velux a německými firmami Roto, Blefa a Braas. Střešní okna nabízeli rovněž francouzští, italští a španělští výrobci.

90. léta XX. století

Vývoj na trhu střešních oken v zemích střední a východní Evropy. Svou vlastní nabídku měli Češi, Maďaři a Slováci.

1991

V Polsku je založena firma FAKRO, která se brzy stala šampionem průmyslové technologie vytvářením nových standardů na trhu střešních oken.

Střešní okna teď

 

Střešní okna teď

Dnes jsou hlavními hráči na světovém trhu střešních oken tři firmy: dánský Velux, polské FAKRO a německé Roto. Další výrobci, kteří mají jen okrajový podíl na trhu: Claus, Faelux, Inlux, Axel (Itálie), Okfel (Slovinsko), Fenestra, Kubeso, Zima, Solára (Česko), OKPOL (Polsko), Oman Keylite (GB), Andersen (USA), Colambia (Kanada), AHRD (Čína), Folis (JAR), Induro (Španělsko) i Tostem, YKK, Panasonic (Japonsko). Žádná z těchto firem nemá na globálním trhu vyšší než jednoprocentní podíl.

Konstrukce dnešního střešního okna se výrazně liší od prvních prototypů. V dnešní době zákazník očekává moderní a atypická řešení. Firmy si konkurují v reakci na tyto potřeby a požadavky. Důkazem je stále se zvyšující počet patentových přihlášek v odvětví střešních oken.

Střešní okna teď

FAKRO je autorem více než 100 patentových přihlášek a užitných vzorů. Od zahájení činnosti polské společnosti se výrazně zvýšil počet patentových přihlášek ze strany výrobců střešních oken.

 

V základní nabídce největších výrobců je kyvné okno s různými verzemi vybavení. Kromě dřevěných kyvných oken existují kyvná okna z PVC, dále pak okna se zvýšenou osou otáčení, výklopně-kyvná, balkonová, super enegeticky úsporná a okna určená do plochých střech.

Střešní okna teď

 

Odvětví střešních oken zaznamenalo obrovský úspěch, ke kterému značně přispěla firma FAKRO, jedna z nejvíce inovativních polských firem. FAKRO má vlastní moderní výzkumně-vývojové centrum, ve kterém pracuje více než 100 inženýrů. FAKRO je autorem více než 100 patentových přihlášek. Do mnoha zemí vyváží nejen střešní okna, ale také řešení a tvůrčí nápady polských inženýrů.

Díky firmě FAKRO Polsko určuje nové trendy mezinárodního odvětví střešních oken. Dynamický vývoj společnosti z Nowého Sącze přinutil zahraniční korporace, jakými je dánský Velux nebo německé Roto, přenést svou výrobu do Polska. Právě Polsko je dnes světovým vícelídrem ve výrobě střešních oken. Každé třetí ve světě namontované okno je vyrobeno v Polsku.